Koníček.

Josef Václav Sládek

Koníček.
Jaký to koníček, třeba vraný, když není osedlán, okovaný! – Honem se, kováři, k dílu mějte a toho koně nám okovejte. Kovář se postavil za kovadlo, přikoval koníčka na houpadlo. Přikoval, zakoval nohy obě na pravo, na levo, po dvou k sobě. Potom ho osedlal sedlář hebce, sedí se na něm jak na kolébce. A teď tě, bratříčku, posadíme, v daleké kraje se vypravíme. Já sednu, bratříčku, podle tebe, budem se houpati až do nebe. 17 Za hory, za lesy, bystré vody, s větrem se rozletíš o závody. A potom pozvolna, zlehka, tiše koník tě donese do snů říše. Tam na tom nejlepším světa koni nikdo tě, bratříčku, nedohoní! 9. 12. 87.
18