Májový déšť.

Josef Václav Sládek

Májový déšť.
Padej, padej v travičku, májový ty deštíčku; větřík ani nezadýchá, padej, padej zvolna, zticha, dej nám teplou vlažičku – padej, padej, deštíčku! Jetel, tráva, obilí po tobě už toužily; pšenka, žito, vše, co třeba, aby bylo mléka, chleba, růsti sobě popílí – padej, ať se posílí. Bílý květ a nachový odložilo stromoví, zahrady se v zeleň šatí, třešně budou nalévati, zazvoní květ lipový; padej, dešti májový. 9 Ven do tvého padání pastýř stádo vyhání; padej, padej teple, zticha, ať pastevci neosychá hůl pod lesem na stráni, než zazvoní klekání. Přestaneš-li chviličku, v západovém sluníčku až se duha nebem sklene, jako v květy porosené hoď nám ve vlas, deštíčku, démantovou perličku! 9. 12. 87.
10