Na úbělové čelo tvé.

Josef Václav Sládek

Na úbělové čelo tvé jsem hleděl v zadumání a myslil jsem: Tak lilie rozkvétá v záři ranní. V mém srdci, žitím znaveném, vzbudila’s novou víru, tak čistý, dětský byl tvůj zrak a pln svatého míru. Já k prsům svým tě přivinul, jak, sám už nevím ani – tvé čelo bylo lilie, – mé slzy rosa na ní.

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

10. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DÍTĚTI (Jan Neruda)
  2. Těžce lehla’s, těžce... (Rudolf Richard Hofmeister)
  3. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  4. VICHŘICE. (Ludvík Lošťák)
  5. Dětem. (Anna Simerská)
  6. MOTIV VÁŠNIVÝ. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Se skrání mých již věnec spad. (Ervín Špindler)
  8. KVĚTINA. (Jan Červenka)
  9. SVATEBNÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Tvoje kadeř. (Albína Dvořáková-Mráčková)