JSME K BOJI ODSOUZENI.

Josef Václav Sládek

JSME k boji odsouzeni! nuž, budem dál se rvát, – jak osudem to dáno, tak nutno už to brát; jak osudem to psáno, tak nutno už to číst – co na tom, víc či méně že zas o černý list! Jsme k boji odsouzeni, však ne, kde pot a krev na naši tekly líchu, jen sbírat zrno z plev; a pohozenou skývu jen jísti hezky tich, a co je právo všude, by u nás bylo hřích. Co na tom, dnes kdo seje, co na tom, dnes kdo žnec, ta naše česká půda je naše, naše přec! Stát v boji o věk déle, to je už jeden plat; – náš prapor klesne k zemi jen s tím, kdo na ni pad’. Jen vzhůru, vzhůru, vzhůru! a každý ve svou zbraň! kde hrdé české srdce, kde hrdá česká dlaň. Sic domluvila děla a zlomen byl náš cep, však tvrdá ruka zbyla a vzdorná česká leb. A právo zbude právem a lstí zůstane lest, kde vroucí láska v srdci a na čele kde čest. Svou láskou vlasti štítem a prací její hrad: – tak věky jsme tu stáli, tak dál tu budem stát!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

325. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Krev naše bije rázně, krátce, (Josef Holý)
  2. VII. Lístek do památníku. (Josef Svatopluk Machar)
  3. PÍSEŇ Z HLUBOKOSTI (Antonín Sova)
  4. Sonet-epilog čtenáři. (Josef Svatopluk Machar)
  5. XIII. Jak vojáci jsme v palbě divé; (Jaroslav Vrchlický)
  6. ALIUS SEMINAT, ALIUS METET (Karel Dostál-Lutinov)
  7. ORÁČI A MLATCI. (Josef Václav Sládek)
  8. IV. BALLATA O SLZIČKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  9. MODLITBA. (Josef Václav Sládek)
  10. POROSENÉ CHRPY. (Josef Václav Sládek)