Tři králové.
Tři králové vyjeli k Betlemu,
ku spasiteli našemu,
každý z nich nesl vzácný dar,
Kašpar, Melichar i Baltazar.
Když loučil se s nimi Herodes,
chtěl všechno vědět, co kdo nes,
i děli: „Myrhu, to a to,“ –
však dali tuze pozor na zlato.
Tři králové nebyli lakomí,
chtěli jen míti vědomí,
že tam, kde hvězdný paprsk plál,
skutečně není zemský král.
113
A když jsou vešli do chlíva,
kde děťátko se usmívá,
poklekli zbožně u jeslí
a dávalidávali, co přinesli.
Zlato a myrhu a kadidlo
– to zlato bylo osidlo! –
však děcko jen se usmálo
a vše, – jen zlato nebralo.
I vzpomněli si Heroda
a děli: „To divná příhoda!
to jistě není zemský král,
neb jako všichni, hned by zlato bral!“
A panna Maria děla pak:
„Nač pokoušíte Boha tak?
leč, chcete-li něco nechat nám,
dejte to Josefovi tam.“ –
Tři králové z Betlema odjeli
zdrávi a šťastni a veseli
a děli každému, kdo měl sluch,
že v Betlemě se zrodil Bůh!
114