Chrám Svatovítský.

Josef Václav Sládek

Těch velkých, přísných mistrů středověku duch nepoddajný ve snech zbožně pilných se svěřil kamenu. – Nad útisk silných, – jak i to nebe chmurno ke člověku, – mrak protkli kopím kathedrálních věží. Hněv bouří krotnul, na kamenné květy se roně deštěm slitování. – Světy tam hvězdné září, zem jak ve tmách leží. Své, chráme Karlův, zvedáš obří témě nad srdcem mohutným, jež dole bije od věků k věkům, – k Bohu tvého lidu, tak vážný, velký, svatý, v bouři, klidu, jak v tmách to srdce, jak ty tvrdé šije té šlapané a nepoddajné země.

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

392. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Stanislav Mráz)
  2. Mlhy. (Jaroslav Vrchlický)
  3. None (Stanislav Mráz)
  4. Je těchou hérů hoře zřít... (Stanislav Mráz)
  5. Na Sněžce. (Emanuel Miřiovský)
  6. NA ZŘÍCENINÁCH KALLMÜNZU. (Adolf Bohuslav Dostal)
  7. Emma Destinnová. (Josef Lukavský)
  8. Mrak revalage svatou dšti již mannu... (Stanislav Mráz)
  9. Srdce svaté Teresie. (František Kyselý)
  10. Anima. (Jaroslav Vrchlický)