*** Má rodná mluvo, ty drahý skvoste,

Josef Václav Sládek

Má rodná mluvo, ty drahý skvoste, jediný z velkého odkazu dědů, který jsi přetrval v svatosti prosté všechnu jich slávu, všechnu jich bědu, nádheru králů, velikost věků a vše, co do prachu shroceno s ní – tak plna tklivosti a mužného vděku jak znělas od věků, – na věky zni! Ty, prostá dceruško doubrav a nivy, kde jsi se zrodila jako zpěv ptačí, jako šum hvozdů plný a snivý, jak olšin stýskání; – v smíchu i pláči vždy stejně upřímná, velká a svatá, když slunce svítilo, když hořel blesk, v svobody růměnci, v okovy spjata, i když ti nezbylo nic, než tvůj stesk. Když bouře zničila květno tvých luhů, když třeskot oněmil v přilbách i meči, ty jsi nám zvonila radlicí pluhů, ty jsi k nám mluvila pohádek řečí: – pastorkou ve hradech, – pod nízkým krovem co šlechtic zapomněl, – co nechtěl král, ty jsi k nám mluvila tím ryzím kovem, jehož se netkla rzí ani kal. Tys u nás zůstala, ty mluvo sladká; kdy všechno zapadlo v bolu a tísni, na dětské rty tě šeptala matka, ty jsi nám zvučela v milenců písni, ty jsi nám plnila modlitbou chrámy tebou se ozýval luh náš i les a strážným andělem zůstala’s s námi, když anděl smrti se přes Čechy nes’. Lupínek pozlátka na spustlém hrobu, korunou zapadlou v jezerním klínu: tys byla pokladem chudému robu, který mu svítil do mrákot stínů; – lupínek pozlátka na starém štítu, na vetché kronice lesk zlatých spon, ty jsi se vmlouvala do jeho citu, až hlas tvůj vzbudil jej jak velký zvon. Ó zvuč a zpívej, hlahol a bouři, ty mluvo vítězná chudého lidu! – když hlas tvůj urdousen v krvi a kouři, hlahol nám u krbu v domácném klidu – až jednou zabouříš jako hlas hromu od horstva k horstvu přes český luh – a bude zas dědicem ve vlastním domu, ten, jehož dědicem chtěl mít zde Bůh!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

v básni jsme nalezli 1 místo, v básni jsou označena takto
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

ptačí, drozd, kyprý, luh, hnízdo, pyl, vřes, sněť, horský, přizdobit

1011. báseň z celkových 1107

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. báseň bez názvu (Adolf Heyduk)
  2. Vlasti. (Adolf Heyduk)
  3. BĚLA (Adolf Heyduk)
  4. V parku za jeseně. (Adolf Heyduk)
  5. Pozdrav. (Adolf Heyduk)
  6. DĚDŮV ODKAZ (Adolf Heyduk)
  7. Je povídkou prý život celý. (Adolf Heyduk)
  8. Fialkám. (Alois Škampa)
  9. Madonna campestris. (Adolf Heyduk)
  10. Zbloudil jsem! (Adolf Heyduk)