Víc procítil jsem než jsem pěl(Na)
jak o každém to platí(Na)
jenž bohat jiným rozdává(Na)
a málo co má bráti(Na)
A boháč věřte básník jest(Na)
a třeba jste se smáli(Na)
je bohatší než země král(Na)
když srdce schází králi(Na)
On pokladů má v srdci svém(Na)
jak v kouzelném kdes hradu(Na)
že nenašli jich v Indii(Na)
ba ani v Eldoradu(Na)
A rád je všechny rozdává(Na)
ba že až na to stůně(Na)
však nedosáhne norec sám(Na)
až do nejhlubší tůně(Na)
Tam skryta perla nejdražší(Na)
jest v korálovém kvítí(Na)
on tuší ji on vidí ji(Na)
však nemůže ji vzíti(Na)
On norec rukou krvavou(Na)
i někdy se jí chopí(Na)
však než ji vznese na povrch(Na)
mu zmizí beze stopy(Na)
Vy v zemi šachty kopejte(Na)
až tam kde není větru(Na)
a básník ještě pod vámi(Na)
vždy o tisíc je metrů(Na)
A on zas kovkop ve skále(Na)
jenž slouchá noční tiší(Na)
byť nejhloub se byl prokopal(Na)
vždy dále skřítka slyší(Na)
A báseň to je pohádka(Na)
jak poslouchána dítkem(Na)
a básník zlato zahodí(Na)
jen dále za tím skřítkem(Na)
A lidé perly seberou(Na)
i zlato jak tu zplálo(Na)
a pěvci jenž je vykopal(Na)
to stále stále málo(Na)
A co mu za to můž dát svět(Na)
a dí li Vše ti snesu(Na)
básník by za to perličku(Na)
rudého nedal vřesu(Na)
Až ucelí se utuhnou(Na)
on hrstí hodí je světu(Na)
leč nejkrásnější zůstala(Na)
v nejhlubším kalíšku květu(Na)
Rozhodí perel na tisíc(Na)
z duše a z oka co rosy(Na)
však proto přece nemněte(Na)
že o almužnu prosí(Na)
To žebrák není u domu(Na)
on sám je který dává(Na)
a věřte v chvíli pravdivé(Na)
že cetkou mu i sláva(Na)
On sedí zlatém na prahu(Na)
co má to musí dáti(Na)
a béře jenom za stejné(Na)
když stejným zas se platí(Na)
Za úsměv úsměv za slzu(Na)
zas mužnou slzu v oku(Na)
za hloubku hloub a za proud proud(Na)
v tom žití dravém toku(Na)
A ten kdo nemůž hvězdou být(Na)
on přece svítí v šeři(Na)
byť jenom jako světluška(Na)
jež zakmitne se v keři(Na)
Byť tomu sám kdo kráčí tmou(Na)
jen na cestu se kmitla(Na)
byť jako rosná krůpěje(Na)
jen v řasách se mu chytla(Na)
Byť jen se kmit byť zůstal skvít(Na)
se jak ta dráha mléčná(Na)
to jméno pěvce jest jen zvuk(Na)
však píseň ta je věčná(Na)
Co pěvci jsou vaše rozbroje(Na)
záští a vaše války(Na)
to prázdný zvuk on naslouchá(Na)
tajemným hlasům z dálky(Na)
Co zem co váš mu malý svět(Na)
on bloudí ve hvězdném tému(Na)
pel zlatý s křídel andělů(Na)
do dlaní padá jemu(Na)
A jak tak v oku nebesa(Na)
a v srdci vesmír má celý(Na)
tu vaše řeč a lopota(Na)
mu jsou jak v oulu včely(Na)
On jako děti vodí vás(Na)
všude pomalu v spěchu(Na)
když měkce jdete nevíte(Na)
kdo cestu ustlal vám v mechu(Na)
On jako muže vodí vás(Na)
v práci a krvavé pole(Na)
vy nevíte kdo první střás(Na)
okovy od nevole(Na)
On vodí krále žebráky(Na)
jak byli jsou v tu dobu(Na)
on k slávě vodí národy(Na)
a stojí na jich hrobu(Na)
On vaším srdcím dává směr(Na)
on řídí vaše vědy(Na)
i v Newtonu šel Newton jen(Na)
Newtonu básníku v sledy(Na)
Co v cifrách končí záhadou(Na)
on písmem nebe si vysní(Na)
však přijďte mu tak na mžik jen(Na)
s upřímnou lehounkou písní(Na)
Jen tak s tím malým popěvkem(Na)
jak srdce někde ho snilo(Na)
když bylo štěstím vršité(Na)
anebo ve smutku bylo(Na)
Přijďte mu s prostým příběhem(Na)
jenž mluven prostými slovy(Na)
jak puklo srdce někomu(Na)
aniž se kdo o tom doví(Na)
Přijďte mu s vlasem šedivým(Na)
na zralém ku hrobu klasu(Na)
po mladém zašlém životě(Na)
s kadeří zlatého vlasu(Na)
Přijďte mu s úsměvem dítěte(Na)
s křivdou a žebráka steskem(Na)
a s hvězdnaté své výšiny(Na)
on dolů sražen jak bleskem(Na)
Ten lidský bol ten lidský stesk(Na)
ten zápas neskonalý(Na)
jak proti němu ve svých snech(Na)
ten básník jest tak malý(Na)
A přece zas vás pozvedá(Na)
z hlubin mrákotné tísně(Na)
až k nebesům až za nebe(Na)
křídlem lehounké písně(Na)
Co byli byste bez něho(Na)
co on by bez vás byl v světě(Na)
vy tělem on je perutí(Na)
a spolu orlem jste v letě(Na)
Co v srdci dávno vyznělo(Na)
co sny nevrací v noci(Na)
to vzkřísit zas a oživit(Na)
je v básníkově moci(Na)
On hvězdný kmit v svém srdci chyt(Na)
jdou mraky před ním honem(Na)
on v srdce vaše udeří(Na)
pohřebním svatebním zvonem(Na)
Přes hroby dávno zapadlé(Na)
jak spíte vichřice kvílí(Na)
v tom svistne mech a cinkne plech(Na)
a mrtví jak by vám žili(Na)
Ti mrtví dávno pohřbeni(Na)
ti druzi vašeho mládí(Na)
vy smrti jste se děsili(Na)
a teď byste umřeli rádi(Na)
Siro je tady ve světě(Na)
tam svět nebude sirý(Na)
básník k vám slovem přistoupí(Na)
a sklene most vám víry(Na)
Ve vaši slast ve vaši strast(Na)
ve vaši siroty muky(Na)
on víru seje lidskosti(Na)
a vy své věrouky(Na)
Po jedné druhá z vašich věr(Na)
z Bohů dělá si bůžky(Na)
však básník je všechny provléká(Na)
nitkou perlové stužky(Na)
Po perli perla opadá(Na)
navléká perla se nová(Na)
však v jedno pojí všechny je(Na)
ta prostá lidskosti slova(Na)
Z objetí jejich vyšinout(Na)
nemohou světů se osy(Na)
a je v nich lesk a je v nich stesk(Na)
jak večer v krůpěji rosy(Na)
Ta zatmí se ta zaskví se(Na)
a pablesk vřelý či chladný(Na)
zdaž zemí vpit či k hvězdám kmit(Na)
cos tuší však neví žádný(Na)