Hnízdo

Antonín Sova

V zele ostrov stro u lých do zřím(Na) Je tepmi vany vzduchu učkán a šu(Na) mák ve stínu v zahradách svoji radost tlu(Na) a přece směje se stinným šeřím(Na) Tam nahoře pod střechou v slunečnu vi zrak(Na) že hnízdo si sta pták(Na) je nepatr však roste ve vel lo(Na) je křeh však pev by rodinu zaštítilo(Na) toť domov do světa odtud lze letět i do oblak(Na) Jaro je Luk vlhkost čerstvá(Na) vo nejprostšími květy do kořá nervstva(Na) chla hla jíř z lis tiskne k skráni(Na) Ta jistota vese pružným obloukem(Na) když s pírky a zlato vyschlou slamou(Na) kdes ze dvora nad stromy paloukem(Na) stezičkou vzdušnou stejnou vždy známou(Na) dvě přilétnou jiřičky(Na) a hnízdo si sta je le(Na) tam ve ši sluncem sle(Na) kde pod střechou kaštan se větvemi připlíží(Na) a nad oknem ma světničky(Na) do hnízda nahlíží(Na) pokvete bude jim svítit sví(Na) ho květu při ci(Na) le rozkvéta jahody(Na) Mod se to u potoka pomněnkami v háji(Na) prv slaci se ova u vody(Na) Dny slun jsou hnízdo již hotovo vi(Na) hru drob něžnosti zřím(Na) a kaž den pod ním jak sedím v zeleni(Na) již ani neřím(Na) jen štěs tuším jež v tichém tajemnu se kří(Na) div úžasného zroze(Na) Teď slyším jak chý se k létu z jara(Na) ne sám kdo svým snáší a kdo se sta(Na) A brzy těch zčechraných hlaviček vese hlad(Na) zřím nad hnízdo zobáčky přečnívat(Na) Ru plamínky a mod oči(Na) palouk suchem vřesu stou blíže le(Na) Srna sto naslouchá a skočí(Na) Ó hnízda Ó množství hnízd(Na) Hnízd teplých blíž slunci a vzduchu(Na) hnízd tvůrčího ruchu(Na) jež ukrý stro chladi list(Na) vás tice vidím ne jedno již různých podob a tva(Na) vás miliony zřím ve všech různých krajích vlasti(Na) a jako ptáky vidím v zástavu Osudu klásti(Na) tice spojených rukou družných lidských (Na) A jako ptáci v slunci krouží nad místy(Na) kde hnízdo chtí si stavět k zemi nad listy(Na) a k větvím skloni hrou drobnou kte hle(Na) a z hlíny le hnízda vystla a še(Na) tak tice tak tice tak tice(Na) vás vidím v hnízda svého sen jste zabráni(Na) schýleni nad pracovním svojím stolem(Na) nad knihou strojem a roztočeným kolem(Na) vás dělky radost dělnice(Na) A láska stati vás po(Na) to ti skuteč co v srdci svém(Na) jste vysněným jen navali domovem(Na) A vidím množství ponoře v mnohotvárnou práci(Na) jak sta trli(Na) svůj domov chti chti(Na) a klid a bezpečí a radost zas se vra(Na) A vidím še domy měst a li shon(Na) a pokole vidím vystřídat se růst(Na) zřím život mno a zřím mno skon(Na) a slyším mnohou moudrost z drahých úst(Na) prsť černou zřím již ořou oči(Na) zem vody lesy prostírat se u nohou(Na) Hnízd šťastnějších zřím milion(Na) jež v cizím zaje již nepláčí(Na) a klnout neu že nemohou(Na) Večer se stmí Slavík zpí(Na) V hnízdo soumračnou tou lis houš(Na) síc pavoukem se po paprsku spouš(Na)

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

360. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. A STROMY ŠUMÍ... (Otokar Fischer)
  2. PŘÍCHOD PODZIMU. (Zikmund Winter)
  3. Z DOB „WERTHER’S LEIDEN“. (Josef Svatopluk Machar)
  4. KLÁŠTERNÍ ZAHRADA. (Antonín Klášterský)
  5. Večerní pantoum. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Andante... (Emanuel z Čenkova)
  7. LETNÍ VEČER. (Karel Červinka)
  8. VARHANY. (Antonín Klášterský)
  9. PO PITCE (Antonín Sova)
  10. Hlavou mou myšlenky letěly (Jan Evangelista Nečas)