Podzimní noc

Antonín Sova

Dne odlesk hasne v těžkém temnu po západu, jak noc jde propastná a bez hvězd mrazivá, ta, jež se podzimní a bouřnou nazývá, když stromy holé, bez hnízd, vpředu tma a vzadu. Vichřice třese vším a pláče Melusina, krov praská, okna řinčí bolestnícím sklem a sychravý chlad straší v zdivu odprýsklém, drkotá zuby odloučenost siná. Snad navštíví mne kdos? Snad autor dávné ráže mne sveze v dostavníku dobrodružství, snad spánek předčasný mé smysly v lůžku sváže snem dětství mého, jinošství a mužství, neb probdím noc a promyslím dny o přerodu a o zkvétání země v touhách svého rodu?

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

943. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ZIMA. (Vladimír Frída)
  2. JESEŇ. (Karel Babánek)
  3. Paprsek zlatý šerem listí svítá, (Josef Holý)
  4. Jeseň. (Antonín Sova)
  5. Při bouři noční. (Xaver Dvořák)
  6. Předtucha jeseně. (Jaroslav Vrchlický)
  7. STESK V LESE. (Adolf Heyduk)
  8. Po krisi mládí. (Antonín Sova)
  9. ADVESPERASCIT. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Květině v prázdném pokoji. (Josef Václav Sládek)