Hovor s městem

Antonín Sova

Když v noci vzryvné větry bouří lkavě, jak město mrtvé, vymřelo jsi dnes! Kdo bez domova však, ten jako po únavě smrtelné, kout si najít smí jak pes. Jen nasycení jsou též pevně věřící, že všichni u prostřených stolů večer sedli, že všichni napili se, všichni sytě jedli a lože našli hřející. Kde skrýváš hladové? Kde teplý kout jim skýtáš, sousta, jež jich zraky okny vidí, kde necháváš je tvrdým spánkem spočinout, a u jakých je necháš prosit lidí? Vzbudíš je ráno k práci, za ní chléb jim neodřekneš, aby našli sílu milovat život, připoutáni k dílu? A nevrazíš jim v rakev první hřeb?

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

316. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. ASYL (Viktor Dyk)
  2. SVĚDOMÍ. (Jan Opolský)
  3. Sonet za červnového poledne. (Josef Svatopluk Machar)
  4. Bořek. (Antal Stašek)
  5. V neklidné noci. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Na rychtě. (Adolf Heyduk)
  7. Svatý Jiří. (Vojtěch Pakosta)
  8. VÍRA ŽEBRÁKŮ (Antonín Sova)
  9. VZDOR. (Rudolf Illový)
  10. MRTVINA (Jan Opolský)