Píseň o hodinách tvůrčích

Antonín Sova

V létech kdy zraje v polích klas(Na) v podzimech víno a v zimách tvůj duch(Na) osamělý když tvůrčí hlas(Na) činem se zjevit má jako Bůh(Na) musí bdít Hodiny rostoucí(Na) žhnouti sluncem jak výheň bílá(Na) v poslední dovršení díla(Na) pálit jak peklo horoucí(Na) Na pláni zlatě slunečné(Na) tančí hle žhnoucích Hodin rej(Na) Bílé jak ženy jsou skutečné(Na) nahé a vzdušné vždy čarovněj(Na) od rána žhavější k poledni(Na) dvanáct až se jich v kruhu vzpíná(Na) obilím praskají vůní vína(Na) vášní svou dozrálou poslední(Na) Dvanácti Hodin žhavý kruh(Na) Slunce tož majestátní výš(Na) S vrcholu spouští se v les a luh(Na) Hodina za Hodinou již(Na) napětí hasne a chlad jak vál(Na) přestaly tančit vzdušné ženy(Na) Zrozen čin Tenť však je opuštěný(Na) zrodem jeho kdo sebe dal(Na)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	2
Celkem veršů:	24
Neurčeno:	24 (100 %)