V KAMENITÝCH KOPCÍCH

Antonín Sova

Tu ostýchavost s odlehlostí v těch kopcích měřily vzdálenosti. Tu na chudší zimy myslili ptáci a kameny v polích na tvrdou práci, tu zahrádky u domků pobledaly a na slunce nevěrné žalovaly. Snad mnohdy městečko přepadla zlá nespokojenost – než vychladla. Má každý rád pole své kamenité a neschůdné cesty, přívaly zryté, i morovou ranou pomřelé lesy, když větrů v nich bouří a vyjou běsi. Tím tulit se zdají domky víc zčernalé dešti a od vichřic. Tak teple jizby oddýchají, že mladé matky v nich kolébají. A dětství a mužství s mateřstvím i do té kamenné pouště si vyjdou za štěstím svým.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

982. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. HORY POD SNĚHEM (Antonín Sova)
  2. Partie ze Stražiště. (Antonín Sova)
  3. Před bouří. (Jan Evangelista Nečas)
  4. báseň bez názvu (Karel Leger)
  5. KRUTÉ LÉTO (Antonín Sova)
  6. ŠUMAVSKÝ MOTIV. (Antonín Klášterský)
  7. Doma (Stanislav Kostka Neumann)
  8. JARO V MĚSTEČKU (Antonín Sova)
  9. PODZIMNÍM KRAJEM. (Karel Babánek)
  10. U LOMU V LESE. (Alois Škampa)