PUSTNOUCÍ ZAHRADA

Antonín Sova

Tu nezbylo nic jen prázdný suchopár(Na) a modravých bodláků kývá se pár(Na) a prázdná je pěšina(Na) kde chodili milenci ruku v ruce(Na) když hvězdy se večer rozstříbrněly(Na) a věčnou svou písní se rozepěly(Na) kde vadnoucí růže tíhou dne voněly prudce(Na) Snad neumřeli jen pro sebe mrtví jsou(Na) a proto smrt prošla zahradou(Na) Když se živým živý se rozchází(Na) jen stín pak chodí a na trávník usedá(Na) tu ryšavá zavoní poslední reseda(Na) tu divoká ostřice vyrazí(Na) neb ruce těch pro sebe mrtvých dvou(Na) se možná již nikdy nesejdou(Na) Je od země k nebi mlčící obzor vysoký(Na) je okamžik propastný hluboký(Na) když ti kdož se za ruce vedli ztratili pod sebou zem(Na) Jen jeden z těch zemřelých kdyby z mrtvých vstal(Na) snad dorozuměl by se a čím kdo komu ublížil(Na) jediným slovem by zažehnal(Na) jediným úsměvem(Na)

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

875. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KLEKÁNÍ. (Josef Kuchař)
  2. None (Karel Babánek)
  3. 21. BÍLÁ HORA. (Karel Babánek)
  4. Skizza večerní. (Augustin Eugen Mužík)
  5. POUŠŤ. (Josef Rosenzweig-Moir)
  6. V NOC TICHOU BEZE SLOV... (František Taufer)
  7. Hlasy v šeru. (Josef Kuchař)
  8. Vzpomínka na matku. (Adolf Brabec)
  9. TICHÉ SLOKY. (Adolf Bohuslav Dostal)
  10. Smutné sloky. (Jaroslav Vrchlický)