Ponurý večer.

Antonín Sova

Zelení trav jde Smutek ku přívozu. Potok ztěžka sivými parami dých'. Ve starém parku, kde se toulají srnci, listí měď zavlhlá kane sivostí jich. Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý, nad močály sehnul se jako žíznivý pes. A pil zticha, – (houby a žaludy hnily v černých vodách). Tam ve výši kdes vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup' cinknul v sklenník, spadnul a rval se s tmou... Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů. Po tmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

119. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. DÁMA S PSÍKEM (Antonín Sova)
  2. KOLEM PASAČKY (Antonín Sova)
  3. VEČER. (Karel Babánek)
  4. Kout mezi lesy (Antonín Sova)
  5. Park z rána. (Jan Červenka)
  6. None (Karel Leger)
  7. PODZIMNÍ SKIZZA. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  8. VEČER. (Karel Babánek)
  9. KOUT IDYLY. (Jaroslav Vrchlický)
  10. XI. Noc podzimní když bouře černé běsy (František Leubner)