Park z rána.

Jan Červenka

Na starou zeď se stromy chýlí. Jich větve, plné krůpějí, nad první zásvit rána bílý ve slunci planou žhavěji. Vzduch voní, list se v trávě kývá a motýl pije z kalichu. Pták letí kolem, křičí, zpívá a druhý za ním potichu. Za parkem s jezu padá řeka, až sem to zvoní vesele! a na pavučin vlákna měkká jak paprsků když nastele. Do houští pěšina se točí, kde uzrá stěží jaký klas, kam neproniknou chtivé oči a větve stlumí každý hlas. Tam v šeru ptáci mají hnízda a den tu sní jen v přeletu. Tam roste mech a kos tam hvízdá, jak pastýř ovci na fletu. Tam větve deštěm vždy mne skropí, když pustím se v ten loubí směr – a v mokrém písku hledám stopy, kde šlápla včera na večer.

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

290. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. WATTEAU. (František Kvapil)
  3. VE VŮNI BAZALEK. (Irma Geisslová)
  4. DEN. (Jan Červenka)
  5. Nádražní vrabci. (Antonín Sova)
  6. VEČER. (Karel Babánek)
  7. U DVORCE. (Antonín Klášterský)
  8. Noční skizza. (Alois Škampa)
  9. Ponurý večer. (Antonín Sova)
  10. V SADĚ (Josef Holý)