Staří známí.

Antonín Sova

Don Juan neumřel. Také Markétka sentimentální s rukama hubenýma, jež včera se modlily ještě nad šperky stojí v plavém světle zdiveného večera, Mefistofelův plášť šarlatový arkýře rudé barví. Střízlivější, na rovných ulicích zdivočilého dneška, na hnoji nevkusu blábolí opilý Falstaff. On nebojí se příliš mravnosti sociálního státu, když půlnoc přesýpá zdlouhavě táhnoucí hodiny. Zlato genialních snů však oprchalo se všech, kleštěnci Josefinských dob, především rozumují, přizpůsobili se, zdrobněli, ve všech koutech, tak všední. Nikdo nelepší se, ani nehorší, mění jen masky, upsán svou krví na věky věkův Satanovi, trochu héros a trochu anděl. A trochu dobytek.

Patří do shluku

karafiát, povídačka, růže, kráska, proslov, konvalinka, fialinka, rozkvítat, kvítí, zvadnout

77. báseň z celkových 129

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Den po dni. (Jaroslav Vrchlický)
  2. OFUŽI (Stanislav Kostka Neumann)
  3. V kostele. (Karel Leger)
  4. SMUTEČNÍ (Viktor Dyk)
  5. FRAGMENT DENNÍKU... (Kamil Berdych)
  6. VIII Zavřeny nyní všechny cesty vyšší, (Viktor Dyk)
  7. TROJÍ PRVÝ MÁJ (Viktor Dyk)
  8. Karafiát červený. (Beneš Metod Kulda)
  9. Tož vše už dal bych bez hlesu a rád, (Viktor Dyk)
  10. spálený strom (Stanislav Kostka Neumann)