HOSTITELŮV SEN

Antonín Sova

Tu chtěl bych sevřené mít údolí hlubokým, černým lesem, který hučí melancholické zkazky vůkolí a nechá v sobě prameny lkát ručí a houkat echa, větry jarní váti, i slunci nad sebou dát zapadati. Tu přitisknutý v svěží zeleň dům by v jezeru se shlížeti měl bílý a vévoditi dálným rozhledům. Buď svěží stíny by ho pohltily, neb slunce plné, z rána, květ když vstává a rosou na dálky se leskne tráva. A uvnitř stůl by stát měl, prostřený, džbán s vodou pramenitou, plástev medu, chléb černý, pro poutníky stvořený, již bezděčně se vrací ku posledu, po doživotním bloudění se vláčí a ve shledání radostí zas pláčí. A ženy štíhlá, pružná postava by vítat měla na prahu a v šatě provátém vůní v jasu modrava by měla mísy plnit vrchovatě, pak zatančit a píseň k houslím zapět a smíchem drobným vše, co přešlo, zkrápět. Pak všichni: host i žena a já též by cítili jsme, s hor noc svěží padá. Důl uzavřel se slovy: zůstaneš. A něco jako prudká vůně z mláda by vála jizbou a jak hlasy chóru let přešlých zněl by Osud z rozhovorů.

Patří do shluku

petřín, ulice, nábřeží, hradčany, chodník, dlažba, svítilna, ulička, chodec, okno

263. báseň z celkových 552

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Má zlatá krajino... (Antonín Klášterský)
  2. OCHRIDA (Stanislav Kostka Neumann)
  3. Na Hostýně. (František Táborský)
  4. Černý rytíř. (Antonín Sova)
  5. Květnová reverie. (Antonín Sova)
  6. Za hrobem Racheliným cesta stoupá, ( H. Uden)
  7. SONETY ZVÍKOVSKÉ. (Antonín Klášterský)
  8. None (Antonín Sova)
  9. PODZIMNÍ VĚTRY. (Antonín Sova)
  10. Můj domov. (Josef Svatopluk Machar)