KAJÍCÍ HŘÍŠNICE U VARHAN.

Antonín Sova

Jak po vysokých bych sestupoval schodech(Na) v noc hvězdnatou a ve světlých dole bodech(Na) bych tušil ulice Prahy zlato plát(Na) Snad byl to sen(Na) snad byl to sen ale ne z těch kdy zdá se jak vlast(Na) jdou okamžiko žal a zase šťast(Na) a z nich jen ty zhuš kapky hříchu me vlát(Na) kdes kolem nás(Na) kdes kolem nás blízko kde ve společnosti žen(Na) a přátel a cizin ztřeš žijem zas sil den(Na) v nějakých místech z dávna známých a nových zas(Na) a znepokojucích jak před půlkem slyše hlas(Na) To nebyl tako sen To velkých hříš(Na) byl tanec po voj postalých vin(Na) bohatství ze včerejška nadutých zje(Na) z krve a zlata silnických zpě(Na) to vystrojených hastrošů a vek orgie(Na) zvyk tu kam zaří jis zabije(Na) a mrt a ži okrá a se (Na) a v zatvrzelosti stá stát a neože(Na) A jak jsem po schodech sestupoval k zemi(Na) nevidět Prahy svět ce zhustil se mi(Na) v řad obrovských vyčnívacích ko železných pe(Na) tak vedle sebe se mat do nesmírna vléci(Na) a po řa vedle sebe kde poblíž no stály(Na) to kony monito a křiž strnulou (Na) pak stále menší to la hle ří vzhůru ty straš ci(Na) jak píšťaly mystických varhan v svých kouřích trčely(Na) v měch tr zadul a prou kr teď ny crčely(Na) A jak jsem se scho sestupoval sta příšer těch čnělo(Na) Toť píšťaly příšerných varhan vše še obrysy lo(Na) a v oparu snovém Hříchu zřel lat se za nimi lo(Na) A zbožmi prsty bloudil(Na) Hřích klávesni(Na) jak tenkrát by modlil se loudil(Na) ty zvuky žalu(Na) z hry jsem pochod slyšel(Na) vojenské sil zy(Na) Teď planek nad střechu vyšel(Na) a jako z hrůzy(Na) se třásli v domech li(Na) Kat uviděl a přijde(Na) Buď zařízne zastře(Na) neb znásil a zlás(Na) a řekne to byla láska(Na) Smrt tem Což Zapřely(Na) Prokle hnízdo to vra(Na) ten muž ten muž jenž se brá(Na) a s balalajkou ten stařec ly(Na) Hle se stro příšer plod vojny vi(Na) A zbožmi prsty bloudil(Na) Hřích klávesni(Na) jak tenkrát by modlil se loudil(Na) ty zvuky žalu(Na) Vším pláče co po bitvách leží(Na) po mrtvých milionech(Na) po kathedrál prázdnu a ží(Na) a puklých zvonech(Na) po občanských ctnostech zplených(Na) nevinném úsměvu (Na) po slibech odlukou zraných(Na) kdož neměl sil přetrti(Na) vším pláče co kletby tu zbylo(Na) pro třejší lo(Na) A teď hry tok vášni ztich(Na) Hle slyšet v něm pannen smích(Na) se stydět poprve(Na) a z bídy v ulicích(Na) se zardít do krve(Na) a pak se nerdít a zvykat(Na) si nad šampaňským tykat(Na) se zloji ten smích ten zvoni smích(Na) se zloji v minulém roce(Na) kdož okradli jejich otce(Na) a matky jich(Na) A slyšel jsem v hře (Na) sta prste manželských zvo(Na) smích lásky hnusu a vzteku(Na) a hanby ztlume ro(Na) Zda odpuš kvete(Na) od čloka ke čloku(Na) A tanec cizolož s těmi(Na) cizoložnicemi(Na) v hře otrhanci(Na) selskému Srdci(Na) svou košili nabídli v tanci(Na) a hořkost tili v žvanci(Na) že nemohli ji svrci(Na) co v selských truhlách ša(Na) spatřili kupit se k zlatu(Na) když pod okny hospod stáli(Na) kde muziky vyhrávaly(Na) kde vyzvá karet lus(Na) smutku jenž hladov a neukojen(Na) jde vyhnán do strá(Na) A ve hře sentimentál(Na) židovská lačnost touži(Na) svět zkoupiti hlaso moc zní žal(Na) ta litanie blaži(Na) s tou katolickou s tou temnou mo(Na) zas společ vyrazit moci(Na) všech podvo zase(Na) všech podplacených naje(Na) všech podvedených prokle(Na) všech pezoměn šláje(Na) To slyšel jsem ješ na ty příšer varhany hráti(Na) tou pannou padlou Hříchem jíž musili jste se všichni vzdáti(Na) ka pannou jež mod se zbožmi prsty jak plamen(Na) prs nestoud obnaže a na rtech dosud ne Amen(Na)

Patří do shluku

klávesa, klavír, piano, akord, tón, melodie, tonus, chopin, prasklý, smyčec

137. báseň z celkových 235

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Z DENNÍKU ASKETY (Jaroslav Vrchlický)
  2. KLAVÍR. (Josef Svatopluk Machar)
  3. ÚZKOST. (Jaroslav Vrchlický)
  4. PŘÍTELI. (Hanuš Jelínek)
  5. JSOU PODEZŘELÍ ORLOVÉ... (František Serafínský Procházka)
  6. BÍLÉ RUCE (Jan Opolský)
  7. Pan doktor. (Karel Leger)
  8. AFRODITE. (Emanuel z Čenkova)
  9. Melodie. (Jaroslav Vrchlický)
  10. U STARÉHO KLAVÍRU. (Josef Merhaut)