Luh.

Antonín Sova

Slunce všude po krajině rozchvělo svůj paprsk čistý, jasná zeleň vtkaná v listy v svitu je a polo v stíně. Všude jasno po obloze, dlouhá tráva klasy sklání, v olších kdes jen v zadumání na jedné čáp stojí noze. Sekáč kosí v středu trávy na rozlehlém luhu zticha, tráva vůní divnou dýchá, reflex vrhá zelenavý. Stejnou práci máme, druhu, jak mi dí ten obraz prostý; tak já písní drobné skvosty kosím v duše slunném luhu...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

442. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. XIII. Žitné pole, žitné pole, (Vítězslav Hálek)
  2. Chvála chalupám (Antonín Sova)
  3. Ballata ke chvále ozimu. (Beneš Grünwald)
  4. TRÁVA. ( H. Uden)
  5. Tvé slunce zářivé se k zemi kloní, ( H. Uden)
  6. Probuzení (Antonín Sova)
  7. První zeleni. (Antonín Klášterský)
  8. SVATOPLUKU ČECHOVI. (Josef Merhaut)
  9. PÍSEŇ ORÁČOVA. (Bohdan Kaminský)
  10. Žito, žítko – (Josef Václav Sládek)