ROVERETSKÝ ZVON

Xaver Dvořák

Slyšíte roveretský zvon, jak kvílí? slyšíte jeho vyčítavý hlas? zní do svědomí světa, probudí-li v něm lidskost znovu, uspávanou v nás. Slyšíte roveretský zvon, jak stená a bledé stíny vyvolává ven z těch hrobů rozsetých tu, beze jména, krvavé svědky zoufanlivých scén? Slyšíte roveretský zvon, jak úpí? vdov, sirotků to milionů pláč; žal mass v něm vyje pudový a tupý, že umřít by se chtělo srdci radš! Slyšíte roveretský zvon, jak bije tluk srdcí národů v něm na poplach?: „Řev válek stavte, míru melodie ať nad dětmi zní v jejich kolébkách!“ Slyšíte roveretský zvon, jak touží, než v tichém záření hvězd oněmí? co sladká ozvěna se světem dlouží a zmírá: „Pokoj lidem na zemi!?“

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

113. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. VZKŘÍŠENÍ. (Xaver Dvořák)
  2. XV. (Karel Sabina)
  3. V NOCI (Antonín Klášterský)
  4. Zvon vzkříšení. (Václav Antonín Crha)
  5. JÁ VĚŘÍM... (Vladimír Houdek)
  6. ZVON PADLÝCH. (Karel Babánek)
  7. VIDĚNÍ NA HŘBITOVĚ (Jaroslav Vrchlický)
  8. Noc. (Beneš Doubravský)
  9. JSOU PRSA LIDSKÁ ZVONICÍ. (František Hais)
  10. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)