MELANCOLIA.

Antonín Sova

Vzpomínej, zaváty jsou cesty, vzpomínej... Ty smutná, tichá ty, a dřímej ve snění... Na svazích usnul les, kraj, chatrč, lidé v ní, lesk hvězd se na vše snes’, vše zapřed ve snění,... vzpomínej, vzpomínej... Vzpomínej... Tragika spí na všem zasněném. Srdce si nezvyká, že lká po ztraceném. Láska je smutnější, roste-li v trudné dny: z doubravy vyrost les hluboký, záhadný, – vzpomínej, vzpomínej... Vzpomínej, z duše když koráby odpluly... Ten domek zavát... víš? Kraj sněhu, bledulí... Rty na rtech, vyssáty, krev píseň dopěla. Ty smutná, tichá ty, má vášeň shořela. – Vzpomínej, vzpomínej. Vzpomínej, v hluboku to srdce ještě rve, v divokém útoku cos drásá do krve. Láska jak temný les, jenž s roky zmohutněl, smutnější vzbouzí děs, by pták v něm nezapěl, – vzpomínej, vzpomínej...

Patří do shluku

podzim, jeseň, podzimní, vzpomínka, listí, teskný, smutek, zašlý, zapadlý, chlad

454. báseň z celkových 1353

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. My budem šťastni... (Julius Alois Koráb)
  2. None (Karel Babánek)
  3. TY TÉŽ. (Josef Václav Sládek)
  4. MELANCHOLIE. (Bohdan Kaminský)
  5. Večerní. (Hanuš Věnceslav Tůma)
  6. XXXI Do mrazu květy vykvetly (Viktor Dyk)
  7. NA HŘBITOVĚ. (Josef Kuchař)
  8. AŽ JEDNOU... (Bohdan Kaminský)
  9. PÍSEŇ NOCI 20. ŘÍJNA (Viktor Dyk)
  10. V PODZIMNÍ NOCI. (Adolf Brabec)