SLOKY O STARÉM MOČÁLU.

Antonín Sova

Jen starý močál je kolemkol(Na) Vzduch zkažený nízká kleč a stvol(Na) a lidé se plazí škoda chvíle(Na) jsou malé touhy a ztraceny cíle(Na) Kdys hlasatelé pravd krotce jdou(Na) dnes opatrnicky veslujou(Na) ku přístavům starých kdys tak přísní(Na) a poklony dělají kompromissní(Na) Kdo bez odvahy je zlomit si vaz(Na) ten hlupáci vyvolen je z vás(Na) Ten chybil kdo příliš aesthetický(Na) a chybil kdo primitivně lidský(Na) A nejkrásněji se líhnul kdo pěl(Na) jak zvykem kdo prostřední cestou šel(Na) kdo lísal se na davů udeřil cit(Na) a že sloužil jiným svým nemohl být(Na)

Patří do shluku

střet, léno, um, onyx, sol, pól, mim, ká, nard, směnit

333. báseň z celkových 454

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. POHÁDKA Z NAŠÍ VESNICE (Viktor Dyk)
  2. None (Stanislav Mráz)
  3. Idealismus a realismus. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Jen ten neblah, kdo těká beze strany... (Stanislav Mráz)
  5. Od žalmů, Job v nichž opuštěný nyje, (Adolf Heyduk)
  6. Vkus tříbí se a alcaiský chór vzplane... (Stanislav Mráz)
  7. Bez vás, ó humannosti hlasatelé... (Stanislav Mráz)
  8. Dí Epictet: Aversí, inclinací... (Stanislav Mráz)
  9. None (Stanislav Mráz)
  10. Pohádka o lidské touze. (Jaroslav Vrchlický)