SLOKY

Antonín Sova

Dva zkla jsem často slzou skropil(J5f) když srdce sevřelo se divným hnutím(J5f) A často radost boles jsem opil(J5f) svou bolest přehlušil jsem zavýsknutím(J5f) neb chytrácky jsem žíti neuměl(J5m) bych jiným rozuměl a so vždycky(J5f) jen lásku svou jsem sle dal(J4m) všem kdož byli potřeb(J4m) i nehodným aniž bych litoval(J5m) že nešetřím aristokraticky(J5f) Jsem tomu rád(J2m) A láska obno se je vždy větší(J5f) a silnější když po zkla častokrát(J6m) jak ve svatou zem putuje(J4m) srdce(J1f) a přichýleno ke zdroji(J4m) všech dobrých studen myje ny čí(J5f) a zračnou se mo zceluje(J5m) zas k no lásce(J2f)

Patří do shluku

kryst, těžkost, nábožnost, ctnost, nepravost, žádost, tejrat, ctnostný, pomahat, zpravovat

362. báseň z celkových 483

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LXXXV. Čí se oko nezalilo, (František Jaroslav Kamenický)
  2. Pláč mládence nad zesnulou milenkou. (Bohuslav Tablic)
  3. XLIII. Už pak dej si děvo říci, (Josef Uhlíř)
  4. VIII. Až, člověče, je sotva chápu (Vítězslav Hálek)
  5. Stálý milovník. (Šebestián Hněvkovský)
  6. Při Mělničině. (Milota Zdirad Polák)
  7. XXIX. Jsem člověk nemravný a zanedbaný (František Gellner)
  8. NOVÁ ÉRA. (Josef Lukavský)
  9. Kněžství. (Jaroslav Vrchlický)
  10. Mé smejšlení. (Václav Stach)