DEN JAKO JINÝ DEN...

Antonín Sova

Den jako jiný den a noc jako jiná noc. Než chtěj být silný, sebe zapomnít. Chtěj štěstím nebo bídou jiných znít jak nástroj v rukou vyvoleného, když roste na milosti božské moc. Až někdy opuštěn a nepochopen, sám se octneš, umlkneš, – z radostné touhy spíš všech tvůrců, když svou naplnili říš, než z pocitu, žes v cestě jiným překážkou, pak dohasneš jak lampy shasne plam. A nerci, dočkáš-li se stáří: cizí jsem, kde přátelé, kde mrtví, cizí mi? A strom-li bez listí jsi v podzimi, nárazy větru vydrž hrozivé a prázdna pohledu, jež civí sem.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

monotónní, teskný, doznívat, jednotvárný, tón, znavený, ticho, stesk, zádumčivý, stmívat

273. báseň z celkových 380

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PŘIJDE NOC JEDNOU – (Arnošt Ráž)
  2. Ranní meditace. (Jaroslav Vrchlický)
  3. VIII (Karel Hlaváček)
  4. Vzpomínka. (Adolf Brabec)
  5. Na lodi. (Augustin Eugen Mužík)
  6. SLEPÝ (Viktor Dyk)
  7. V SAMOTĚ. (Karel Babánek)
  8. Teskno je... (Bohuslav Květ)
  9. Smutné večery. (Jaroslav Vrchlický)
  10. STESK NOCI. (Karel Babánek)