Byl podzim když z naší vesnice(Na)
vojáci kořist odváželi(Na)
Povozy plné silnice(Na)
dobytek plouhal k zemi čely(Na)
Jak západ v horské výšiny(Na)
osvítil bílé údolí(Na)
vsi zřel si kmitat modříny(Na)
sklizená pole kotliny(Na)
podzimní zlaté plápoly(Na)
Hájovna svítila parohy(Na)
leč na prahu ani človíčka(Na)
Chlad z modré čišel oblohy(Na)
Kříž kaple bohorodička(Na)
A při silnici zmrtvěly lesy(Na)
i hospoda zdála se vybita(Na)
a vyjedena vypita(Na)
a jesle prázdny jsou že děsí(Na)
Hospodský mlčel necita(Na)
Teď za lesy chrám čněl nahoře(Na)
jen škola fara a dole ves(Na)
Vše na petlici závoře(Na)
a štěkal rozběsněný pes(Na)
Tu jeřábů vysáhli na větvice(Na)
hubené ruce vojáků(Na)
A za zpěvu zatkli je za čepice(Na)
Hned bylo kus božího zázraku(Na)
Rozsvícen domov ve zraku(Na)
Zas povozy rachotí bičů šleh(Na)
se dobytku do masa zarývá(Na)
To mlčení všude vesnických střech(Na)
významu řeči nabývá(Na)
Však dokud je vojáky v obzoru zříti(Na)
kol rachot slyšet a bravu řev(Na)
a dokud pochodu je slyšet zpěv(Na)
jde komu co zbylo uzavříti(Na)
a k pokoře utišiti vzbouřenou krev(Na)
K povozům povoz Připřáhli koně(Na)
Z děr stromoví svítí nádraží(Na)
Dobytek bučí na peroně(Na)
roh o roh o řetěz naráží(Na)
Je temný večer Kouř dýmá(Na)
Měsíce svítí tenký srp(Na)
Z vojáků očí modrých chrp(Na)
již blížící se sněží zima(Na)
hladovou vytrvalost trp(Na)