OMLÁDLO VŠECKO.

Antonín Sova

Prosvitlo jaro jemnými barvami údolí láká(Na) prudký déšť přelét pole bystřiny divoce lkají(Na) Poslouchám v háji zpívat prvního šedého ptáka(Na) mlhavě světlé zlaté páry se nad lesy tkají(Na) chalupy v pokojném světle se jako mladé zdají(Na) Omládlo všecko a zvláště břízy na palouku(Na) sady jichž ploty rovně k rybníku modrému běží(Na) sasankami a blatouchy omládlou zřím louku(Na) kostelní střechu po dešti červenou s bílou věží(Na) jabloně kaštany třešně však nejdřív omládají(Na) Mladý a křehký je dnešek že vzpomínky na život včera(Na) jakoby shasly vše nový jak počít by život mělo(Na) já jsem též zapomněl třicetileté své práce která(Na) v úřadě kdesi leží jako mrtvé tělo(Na) v zaprášené rakvi pod papírovými věnci(Na) Kdybych měl žíti znovu stárnout bych chtěl tu v kraji(Na) u řemesla jež zpívá aspoň přírody řečí(Na) v kovárně u silnice v mlýně kde drkotají(Na) podlahy třesoucí se života veselou křečí(Na) na poli chtěl bych kosit od rána k večeru s ženci(Na) V selské chalupě chtěl bych z jedné veliké mísy(Na) jísti s čeledí po práci mzdu svou brát zaslouženou(Na) a jak obrázek míti rád obličej ženský čísi(Na) roky ji znát než bych věřil že nejlepší je ženou(Na) po panně Marii hned a obraz že její je pravý(Na) Chtěl bych být stárnoucím chasníkem ze dřeva krásné věci(Na) drobné jenž krouží a barvami pestrými je zdobí(Na) vůně dřev různých stromů a keřů je cítit v mé kleci(Na) jejich vlákna a kůry jsou lesklých broučků hroby(Na) a jak hobluji pentle jak tropické rostou trávy(Na) Nový bych život chtěl žíti jak vše vidím kvésti(Na) Nové bych žaly chtěl unést a dobrodružství nová(Na) nové bych troufal si prožít skromné nějaké štěstí(Na) smrtelnou ránu nějakou nespravedlivého slova(Na) vším bych chtěl takovou první zeleň vykoupiti(Na) Z lásky k mrtvým a k živým a k zemi již beru z jich rukou(Na) z lásky k lidstvu jež prožívá krásné své jaro a kruté(Na) se vší vášnivostí katastrof prudkých krisí mukou(Na) z lásky jež rodí vraždíc co přešlo rozvanuté(Na) cítím cítím že počal jsem nově vnitřně žíti(Na)

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

922. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NA CESTĚ Z BAŽANTNICE. (Karel Červinka)
  2. S KONCEM VÁLKY (Antonín Sova)
  3. Vesnice. (Emanuel z Čenkova)
  4. 6.   Jdu první jarní den tiše světit k lesu, (Stanislav Kostka Neumann)
  5. PODZIMNÍ NÁVŠTĚVA (Antonín Sova)
  6. LXV. Na modrém nebi plno oblaků – (František Leubner)
  7. POSLEDNÍ PROCHÁZKA V HORÁCH. (Karel Červinka)
  8. SOUMRAK V LESE. (Petr Křička)
  9. JARNÍ DÉŠŤ. (Karel Červinka)
  10. VESNICE ZPÍVÁ PÍSEŇ SLUNEČNOU. (Antonín Sova)