ZÁPAD V LESE

Antonín Klášterský

Jak při feerii zvykem na vesnici, že na konci hry bengál zažehne se, vzplál rudý západ žhavou výhní v lese, naházel zlatých pruhů v hloub se tmící. Teď každá větev zářící je svící, list každý kahan. Svit se v trávě třese, rdí na kmeni a hoří na útese, tká na sta růží sosnám v tmavou kštici. Pak hasne vše... Ty, jemuž v pozdní slávě lid mává v ústret, proč se mrazně chvíš, když tmavé růže házejí ti právě? Na západ v lese myslíš, čelo přemna, jak růže nese, kdy den zmírá již a noc už vchází mlčící a temná?

Patří do shluku

podzimní, vzduch, obzor, mlha, topol, žlutý, alej, ticho, pěšina, mha

573. báseň z celkových 1068

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Karel Leger)
  2. VEČERNÍ KRAJINY. (Jaroslav Vrchlický)
  3. S KONCEM VÁLKY (Antonín Sova)
  4. Rokle pod lesem. (Antonín Sova)
  5. Sonet o západu slunce u Prateru. (Josef Svatopluk Machar)
  6. Hrnčíř. (Antonín Sova)
  7. SOUMRAK V LESE. (Petr Křička)
  8. PODZIM. (Karel Babánek)
  9. NOCTURNO. (Josef Merhaut)
  10. Předjarní noc (Antonín Sova)