Je přerodu doba Církví nových účastníci(Na)
se ze ztrát učí jak novými řády křtíti svět(Na)
Tu výsměšní popírači tu násilníci(Na)
a blažených úsměvů dosud nevidět(Na)
Ne divem ne přinucením to božské v lidském řádu(Na)
se pomalu neviditelně v nové vlije dny(Na)
růst nevidíš ni mizet v pádu(Na)
co přinese a co zničí navždy čas neklidný(Na)
Než cítím roste co přerozuje se se mnou(Na)
co nejúžasnějšího z lidských snů(Na)
se ujati může zasazeno a vůní zemnou(Na)
co nachází půdu tykadly kořenů(Na)
Já věřím slunci a větrům jež roznášejí(Na)
semena přerodů světových revolučně když vějí(Na)
já věřím že ujmou se do věků(Na)
Já lidskému duchu věřím z velké jak vyrost doby(Na)
že nebude bídného kouta kam sémě nepadlo by(Na)
a Bůh že jím promluví k člověku(Na)
christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an
407. báseň z celkových 527
Podobné básně
Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.
-
Čeho pílí hrdá lůza tato?!
(František Sušil)
-
Tré hlasů.
(Vilém Ambrož)
-
Kněži milí! bratři moji drazí,
(František Sušil)
-
Proč se břemen církve svaté straníš,
(František Sušil)
-
14. Však co darmo svoje smáčí líce
(Karel Hynek Mácha)
-
Přemnohý teď jazyk chválí Husa,
(František Sušil)
-
Zas se vzkřeste! Vstaňte opět znovu,
(František Sušil)
-
Panna.
(František Sušil)
-
Toť má bláha, učiť mladé kněží;
(František Sušil)
-
Červánky mladé osvěty
(Jiljí Vratislav Jahn)