Emblem knihy.

Antonín Sova

Poutník jsem vyštvaný morovým puchem království(Na) Surové křiky vlní se plazivě pod sluncem horkým(Na) na dlažbách ulic a v kramářských stuchlých dírách(Na) gorilí zuby na sebe brousí strannická Hloupost(Na) Odcházím smrtelně zraněn V Hory Snů po jejichž hřbetu(Na) Laviny valí se rostoucí v mravenčí řítí se Města(Na) v černá ta Města Bolesti na staré prokleté Chrámy(Na) na staré Bohy a na lživé Masky a na puklé Erby(Na) V makrokosmické Hory Tam věků kde řevy hučí(Na) rytmické solné jež bičují vlny zádumčivé(Na) v Bezvládí lidských mocí řídkým šlehavým vzduchem(Na) kde mohu do hloubky vzkřiknout vězněným Já(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1641. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. SEN O ZÁSTUPU ZOUFAJÍCÍCH (Stanislav Kostka Neumann)
  2. PŘÍCHOD PROROKŮ. (Antonín Sova)
  3. ŽIVLOVÉ DUŠÍ (František Odvalil)
  4. SLZA (Arnošt Procházka)
  5. VIDĚNÍ. (Antonín Sova)
  6. PÍSEŇ NOVÉHO SVÉTA. (Antonín Sova)
  7. ZBLOUDILÍ. (Xaver Dvořák)
  8. GABRIELE D’ANNUNZIO. (Jaroslav Vrchlický)
  9. TVÁŘÍ V TVÁŘ (Josef Holý)
  10. Mluva skály. (Eliška Krásnohorská)