Lidský byl soumrak Hrůza se potloukala(Na)
po zemích s kyjem Zuby jak cení(Na)
Duše se ani tak neobávala(Na)
smrti jak zneuctění(Na)
Mlčíš a Hrůza tě do naha svlékla(Na)
Trpíš spřáhla tě k vozu a vlékla(Na)
přes kaluže krve rudé(Na)
zbořeniště(Na)
vyvrácená města přes vsi chudé(Na)
Na zastávkách zas a zase(Na)
těšila se těšila se(Na)
jak jí budeš otročiti plakat příště(Na)
plakat příště(Na)
Všude smrt však nebolela tuze(Na)
Smrt spíš byla v zneuctění hrůze(Na)
V tom jak se vraždí nenávistí(Na)
v tom jak má chuďas žluč její jísti(Na)
karabáč slyšet jak hvízdá a svistí(Na)
Pod tupou hloupostí mučitelů(Na)
srdce mi denně usedalo(Na)
Ale z mých želů ale z mých želů(Na)
z hlubokostí mých těžkostí(Na)
něco se do světa smálo(Na)
Do světa vidin mých země mé mojich lidí(Na)
mrtvých i živoucích lásek i nenávistí mých(Na)
měst jichž věže zrak v budoucnu vidí(Na)
vsí mých v lukách utopených(Na)
lesů mých kouřících se touhou(Na)
vzdálenou modrou do věčna dlouhou(Na)
lidí mých toužících po duši(Na)
smály se oči mé a cos je konejší osuší(Na)
Viděl jsem krásný a jiný svět(Na)
přede mnou pojednou stojí(Na)
Viděl jsem rány tolika set(Na)
roků se scelují smiřují hojí(Na)
Po panně železné jejíž muk tíha(Na)
kostí jen slyšela bolestný chrust(Na)
viděl jsem volnost jak k práci nás zdvihá(Na)
v nesněný nikdy růst(Na)
Viděl jsem o čem jsem v síle té nesníval(Na)
že se den nad všemi rozdníval rozdníval(Na)
Zázrak jsem viděl zahořet k tomu(Na)
před prahem chatrče každé i domu(Na)
Slunce chléb k vínu kalicha(Na)
lámal nám nového bratrství Bůh(Na)
a všem jej stejně dával(Na)
každému dával jej lásky to splacený dluh(Na)
slunce se nemenšilo chléb na věky neustával(Na)
bratří a bratří rost vznícený k nekonečnu až nával(Na)
Viděl jsem žíti vše nově za smrt a muku(Na)
viděl jsem velikou rodinu jednu spojenou ruku(Na)
dědů a otců a bratří i maličkých vnuků(Na)