BOLESTI ČASTO ZASMÁLY SE...

Antonín Sova

Bolesti často zasmály se: my tolik těžce bolely, my poznaly jak srdce chví se a našimi mře pocely. A zasmály se, jako duha své barvy nad luh vhodily. I vyšla bolest, vyšla druhá a v lehkém tanci kroužily. Na šíjích černých perel šňůry se vzduly rejů od vichřic. A zpět když klesly, noční můry, ty rány bolely zas víc.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

poupě, růž, růže, květ, vesna, polibek, jaro, zkvést, pel, zulíbat

700. báseň z celkových 803

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. NAD HROBEM MATČINÝM. (Rudolf Pokorný)
  2. Černé růže. (Adolf Heyduk)
  3. Když srdce mé se rudé večer zasní, (Adolf Racek)
  4. Černovlásko... (Rudolf Richard Hofmeister)
  5. ODPOVĚĎ. (Jan Spáčil-Žeranovský)
  6. MÁJOVÁ. (Karel Mašek)
  7. Stíny. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jsem mladá, ztepilá a táhlá... (Adolf Heyduk)
  9. Když všecko spí... (Jaroslav Vrchlický)
  10. ZIMNÍ NOC. (František Kvapil)