ZLOBY A NENÁVISTI

Antonín Sova

Zloby a nenávisti vězněné v temnu v duši(Na) jsou jak trestanci po vazbě dlouhé když milost tuší(Na) Roky co mučilo dávno zlem přestalo býti(Na) ale okna věznice s trestanci do tmy svítí(Na) Z oken zří podoby ne už těch trest svůj již přestáli(Na) ale těch kteří se k novému životu chystali(Na) Nejsou to zloby už nenávisti uštvané bídou(Na) Utrpení je změnilo v lásku Tak na svět vyjdou(Na) Vykoupené vyjdou že trest svůj si odpykaly(Na) za vše čím vinu kdy krví vražd svojich postříkaly(Na) Utrpení je kovář hrozný jenž srdce taví(Na) aby je překul v chvíli když bída je v plameni žhaví(Na) Kam teď půjdete srdce jichž překuto v jakou zem(Na) Na místa kde jsme zabili křísit jdem(Na)

Patří do shluku

jho, potupný, výheň, hřeb, děsný, okov, blasfemie, svíjet, děs, železný

411. báseň z celkových 719

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. MATČINY OČI. (Petr Křička)
  2. CONFITEOR BÁSNÍKA (Antonín Sova)
  3. Bořek. (Antal Stašek)
  4. MLADÉMU VĚZNI NA BORECH V ROCE 1895 (Antonín Sova)
  5. LIDSKOST (Antonín Sova)
  6. U lože dlouho trpící. (Augustin Eugen Mužík)
  7. VAROVNÝ HLAS (Antonín Sova)
  8. V zlé chvíli. (Jaroslav Vrchlický)
  9. K NOVÉMU VYDÁNÍ (Josef Svatopluk Machar)
  10. Neustaň. (Albína Dvořáková-Mráčková)