FRÁŇOVI ŠRÁMKOVI

Antonín Sova

Básníku pramenů země a kořání černého, jímž ji opínal, básníku lyrických idyl a lyrických dramat, co dnes bych přál? Vše lesy a vody mu daly a vítr bouřící temné, když srdce lidská hřál v dlani své, ať viděl je věřit neb plakat aneb do krve klamat, to v mrazivých dnech, když dvakrát vše cítila jemně a nejvíce je zkrušil žal. I jeho touha zazněla písní pastýřských rohů, až za hvězdou k Betlému, k Jezulátku božímu. I na prosaické zemi, kde satyrů víc než bohů, on stvořil několik srdcem svým vyzařujících duší za jara mládí i v ovoce plném podzimu, a sblížil je i oddálil v básnickém vzplanutí. Slyšíte lesy kol hájoven vášněmi ožít, když praskají větve sosen hlubokou tmou? Znal do vojenského soužení zhrdání vojnou vložit a do dívčích retů píseň líbeznou. A šťasten kráčeje, kde se mží dálava modravá, na erotickou svou šalmaj vyhrává.

Patří do shluku

nymfa, faun, satyr, syrinx, čilimník, hélios, kentaur, flétna, jilm, helios

186. báseň z celkových 333

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Vdova. (Jaroslav Vrchlický)
  2. Mickiewicz. (Jaroslav Vrchlický)
  3. II. PAN GUILLEM DE CABESTAING. (Jaroslav Vrchlický)
  4. Při dokončení překladu Ariostova „Zuřivého Rolanda“. (Jaroslav Vrchlický)
  5. Poslední píseň lásky. (Jaroslav Vrchlický)
  6. Sbor z antické tragedie. (Jaroslav Vrchlický)
  7. LEGENDA O SV. PROKOPU (Jaroslav Vrchlický)
  8. Lesy. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Prolog. (Jaroslav Vrchlický)
  10. LX. Ó blaze tomu básníku, (Jan Duchoslav Panýrek)