ZPĚV O HLASECH Z HROBŮ.

Antonín Sova

Jar i vichry se zdvihnou pod pokormi dly(Na) čer prst rozhrne se a po krvi bude čpít(Na) Zvoním velikým těch kdož za nás pro nás padli(Na) budou nám hlasy ztracených sy z všech končin hřmít(Na) Člověk mravenec pil kusadla vycenil směle(Na) stale ochoten budovat domně božský div(Na) ve chvíli jed jej zboří s odvahou ničitele(Na) aby zas na no stav budoval trliv(Na) Přece se probije v krvi k spravedlnosti boží(Na) k svobo života Chceš Ii krve bože víc(Na) vezmi je tvá v rukou tvých zhnětena lidství zmnoží(Na) tebou jen zušlechna svou pravdu zas že říc(Na) Hlasy ty z hro jsou blíz i ozvěny minulosti(Na) jenom těm naslouchej srdce jež k životu vola(Na) po ře v sílu je poznáš a v svo mohutnosti(Na) přehlušu ty skeptic skuhra pota(Na) Slyšíš li srdce ty hlasy Jsou všude v skutečnu v zdá(Na) z Evropy ce jdou slyšíš je ve ni kvě vod lká(Na) slyšíš je lesy šumět v slavičím hrdle plakat(Na) s hrdličkou plachou v křovinách strá zatichlých(Na) zalkat je slyšíš jak milenčin zadrh do slz smích(Na) čermi stíny v slunečných ostrovech tušíš je skákat(Na) v potoka huče prudkém v zakvítacích lukách(Na) děvče kde pod křížem sto v svěšených bezradných rukách(Na) z barvínku nec drží(Na) v kaž je chalu tíš po komsi prázdnem mlčí(Na) slyšíš je v krocích vdov to hřbitov kaple je kří(Na) milenek bešných jež stoupa po stupních k výši(Na) koste za mi hřbitovy(Na) s dětmi sirotečky s nichž smuteč šatečky vi(Na) Dobře li hlasy ty slyšíš věz puka okovy(Na) Jedi ducho bratrstvo úžasný ten čas(Na) zbylým nám zpí z hro hlas(Na) ka chvě se mrtvol trem zadou plátno(Na) K životu k životu vo sta hla slyš ó slyš(Na) Budovat budovat z důry bratrství krásy ly(Na) vydat se za otci našimi k zaslíbemu li(Na) za zma za bouří dovat spravedlnosti říš(Na) Otco připravovali ji v půtce duchů li(Na) my jsme ji kr stvořili vy ji obydlíte(Na)

Patří do shluku

zvon, varhany, zvuk, znít, hlahol, ston, zvonice, tón, žalm, chorál

459. báseň z celkových 531

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LOUČENÍ ZVONŮ. (František Odvalil)
  2. PROPADLÁ MĚSTA. (Antonín Klášterský)
  3. Své matce. (Josef Václav Sládek)
  4. ČESKÉ ZVONY. (František Serafínský Procházka)
  5. PUKLÉ ZVONY. (Augustin Eugen Mužík)
  6. IMPROMPTU. (Antonín Klášterský)
  7. Smrt a skřivan. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Jako poutník k svaté hoře (Adolf Heyduk)
  9. II. Jak bouř, kdy řádí na horách, (Jaroslav Vrchlický)
  10. ROVERETSKÝ ZVON (Xaver Dvořák)