POUTNÍKOVA POSLEDNÍ ILLUSE MLÁDÍ.

Antonín Sova

POUTNÍKOVA POSLEDNÍ ILLUSE MLÁDÍ.
Vře za mnou shon a ruch, vše, co jsem žitím zval... Neschůdný jako pekel svah sopečných hor se řetěz táh‘ a závrať měst mi bila v sluch a šílel smích i plakal žal... Ted' bloudím navrácen kol svého mládí vsi... Jsou jitra plná jiskření a horoucího cítění, ba, na chvilkách těch, zdá se jen, již všecko závisí... Ves moje bílá za vodou zří vod těch do hloubky... Kouř v tichých obláčcích tak dovádí, jak modrý smích, topoly měnivou se chví v ní hrou, i chaloupky... 92 Jak z hlubin slyšel bych své mládí zpívat magicky, píšťaly, trávy, rákosy pískati tence, za rosy jak vyšlo bosé po hájích, luk po krajích, pak zašlo navždy, navždycky... 93

Kniha Zápasy a osudy (in Spisy Antonína Sovy, svazek 1) (1910)
Autor Antonín Sova

Další vydání

POUTNÍKOVA POSLEDNÍ ILLUSE MLÁDÍ. v knize Zápasy a osudy (in Dílo Antonína Sovy, svazek 18) (1927)