MŮJ LET...

Antonín Sova

Můj let byl divý kdys... A země pode mnou zdvihala vrcholy a mořem dýchla sivým, shon lidský burácel, tak vlna za vlnou, a města výseky výskaly echem živým, a často nad střechami, nízko jako duch uzřených bytostí jsem proplul kolem lásek, když večer prochvíval chlad z pobořených hlásek a tisíc nadějí z tmy volalo a tuch... Teď, šípem lidským zraněný, jenž prokláv stíny vzlét z hloubek pode mnou, z těch nejdražších mi míst, já v nitro lidské posléz do hlubin jsem sřítil se, kde Ďábel, Cherubín i Tvůrce lidský bůh je trojjediný, a poraněný věčnou láskou zůstal mu věrný již a v něm a jím jen vzrůstal... Teď u prostého lidských duší zřídla si denně koupám rostoucí svá křídla...

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

tklivý, tón, teskný, zvuk, píseň, žalný, struna, vzdech, lkát, lkání

239. báseň z celkových 697

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. U horského jezera. (Adolf Heyduk)
  2. 8. V noci bloudil jsem, (Václav Bolemír Nebeský)
  3. Vítr vane... (Augustin Eugen Mužík)
  4. OKNA VEČER. (Adolf Brabec)
  5. Večer pomalu se k vlnám snášel (Otto Gulon)
  6. KRÁSNÁ CHVÍLE (Zikmund Winter)
  7. NOVÝ ŽIVOT. (Jaroslav Vrchlický)
  8. Mé srdce ranila jsi... (Xaver Dvořák)
  9. U tůně. (Alfons Breska)
  10. NA HŘBITOVĚ. (Ferdinand Tomek)