Hle zazářily keře mojí víry(J5f)
jež rostly v stěnách roklin pochybností mých(J6m)
tak dlouho zapomenuty a siry(J5f)
vždy temno propasti na větvích sehnutých(J6m)
teď zazářily(J2f)
Neb milost žhavá nebes míza vběhla(J5f)
v jich pupence jež zarděly se v purpuru(J6m)
a rosa naděje v nich ve krůpějích lehla(J6f)
déšť padající s neviděných azurů(J6m)
a zarděly se(J2f)
z dálek mysterií písně vanou(J5f)
jež spíjí myšlenky mé v žhavou exstasi(J6m)
mou duši do čtyř úhlů zotvíranou(J5f)
hlas jejich jako proroků hlas prochází(J6m)
to písně vanou(J2f)
Žár mají zanícených hranic zloby(J5f)
jenž na záhonech krvavých byl světci set(J6m)
ples jejich čistý katakomb zněl hroby(J5f)
jak hrdliček smích jež se daly k nebi v let(J6m)
žár mají hranic(J2f)
A zněly ke mně tiše staletími(J5f)
jak větrů van a šum jímž šumí trávy stvol(J6m)
já neslyšel jich smysly zhrubělými(J5f)
až desku citů kam padaly zjemnil bol(J6m)
tak zněly ke mně(J2f)
Jak hudba čarovná již z dálek přivál(J5f)
dech větrů v srdci totéž sladké zvlnění(J6m)
hrob katakomb co caesarům kdys skrýval(J5f)
táž touha v neznámo a naděj v splnění(J6m)
jak hudba dálek(J2f)
A totéž ducha prudké vytržení(J5f)
v dál mystickou a krve plápol řežavý(J6m)
a lásky šílenství a opojení(J5f)
já cítím bratří mrtvých věků jaká vy(J6m)
a vytržení(J2f)
Jest srdce tabernakl otevřený(J5f)
kde vystavěl kněz trůn již z květů lilije(J6m)
tam spočine týž duše Vyvolený(J5f)
zdroj plesu štěstí Bůh můj Bílá Hostie(J6m)
v mém tabernaklu(J2f)