CO SLUNCE NA KVĚTINÁCH ČASNĚ VSTALO...

Antonín Sova

Co slunce na květinách časně vstalo(J5f) a z okna pruhem žhnulo na stěně(J5m) vše krátce zveselilo zarděně(J5m) a zablabolilo polibek dalo(J5f) a pohaslo jak smeklo se mi s víčka(J5f) Takové ticho ranní návštěvy(J5m) a takový spěch dech jen záchvěvy(J5m) Kdo celým světem projde sotva vyčká(J5f) A poznávám tím tichem nezmýlen(J5m) že čekám vždy tu slunečných dnů něhu(J5f) že cesta ke mně nezapadla v sněhu(J5f) že na životě lpím že byl jsem posílen(J6m)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

1294. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. O POLEDNÁCH. (Josef Lukavský)
  2. EPISODA. (Hugo Kepka)
  3. HADÍ DECH. (František Taufer)
  4. BRÁNA MILOSTI. (Xaver Dvořák)
  5. Hle, zazářily! (Xaver Dvořák)
  6. Legenda tajemné viny. (Otokar Březina)
  7. Melancholická chvilka. (Milan Fučík)
  8. PONOCOVÁNÍ. (František Taufer)
  9. METAMORFOSA. (Otakar Theer)
  10. MNĚ ČTYŘI STĚNY STAČÍ UŽ... (Hugo Kepka)