19. Obraz.

František Sušil

Což ve svatém tom obraze Mne zajímá tak přeblaze? Kdo zvábil sličnou přírodu V něj vdunouť všechnu lahodu? Či umělec svou paletu Tam stopil ve hvězd rozkvětu A věčných vděků zásobu V tu svatou pojal podobu? Ó jistě sama světice K nám došla s nebes božnice, A dlí tu v lásky věčné znak A nebes kouzlem blaží zrak.

Patří do shluku

christus, bláha, nebeský, páně, nebešťan, zemský, blahý, schrána, obor, an

213. báseň z celkových 527

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Srdce Páně. (Vilém Ambrož)
  2. 23. Kdož jsi pěvec, ó buď čistý křemen; (František Sušil)
  3. Pod širým nebem. (Beneš Metod Kulda)
  4. 8. Náděje. (František Sušil)
  5. Nepomucký Jene, svatých druhu, (František Sušil)
  6. 171. Svatý Jan – to videc věčných světů, (František Sušil)
  7. Jaká touha ve světicích plála, (František Sušil)
  8. O dvou hvězdičkách. (Vilém Ambrož)
  9. 31. Ze svízelů druhdy u pohanů (František Sušil)
  10. Církev svatá – ozdobená krásně (František Sušil)