72. Pro vlast.

František Sušil

Zůstaň vlasti věren, byť krev pro ni přišlo vylévať, Buď zbožným vždy věren dávnověkosti mravům. Bývej vezdy včelou, jenž ač zlou schvácena bouří, Pro sladké z těsné ohrady plásty letí. Buď nořičem; z hrudi své jen sličné perly vynášej, A v sličný odkaz otčině své je zanech. Buď ze stříbra zvonem, rozhlásej v souhlasu jemném Věsti mravů zbožných všem kraje svého stranám. Buď Krésem štědrým! ze své pokladny pořáde Na vlast svou z blažných syp dary hojně rohů. Buď sličným v okoličnostech svých úloh Adónem, Ať vlast před cizinou můž honosit se tebou. Leč nejdřív buď Alexandrem, vše zlovášně přemáhej A v podnož skládej všechny udatně Bohu.

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

1042. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. 85. Blaze, kdo sy jeden čistý, smělý (Jan Kollár)
  2. Čechů sláva. (Karel Marie Drahotín Villani)
  3. 181. Skvostů hromady, (Eduard Just)
  4. XLVII. Již tak přesmutně to nevyhlíží (František Jaroslav Kamenický)
  5. LII. Rolníkovi blaze dnové plynou, (František Jaroslav Kamenický)
  6. 6. K víry rozkvětu a vlasti blahu (František Jaroslav Vacek)
  7. (Učiteli.) (Emanuel Züngel)
  8. 8. Málo jest vás, milí světci Boží, (František Sušil)
  9. XL. My rozséváme. (Jan Vřesnický)
  10. 199. Hojně blaha, skrovně utrpení – (Eduard Just)