35. Zabloudilo lidstvo na pustinu,

František Sušil

Zabloudilo lidstvo na pustinu, Plahočí se po ní bez víry, A se dává na zlé na hýry Z viny v hlubší upadajíc vinu. Anjel jde, chce vésť je k Hospodinu, Tu se vzdor jich zvedá ze škýry, Hřezne dál, ač vráží na štíry, Chce míť slávu samostatných činů. Leč kdy růže na krách ledu skvetla? Zda zrá žito bez slunečna světla? Bez vzduchu-liž lípa vyrostá? Bez víry – všeť marná pakosta. Víra jen jest pravým slunkem duchů, Víra cnostem skýtá hojnost vzduchu.

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

435. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Ferdinand Tomek)
  2. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  3. XXII. PANU KARLU LUTINOVU-DOSTÁLOVI, kaplanu ve Wiesenbergu na Moravě. (Beneš Metod Kulda)
  4. Pohanství se dere mocně blíže, (František Sušil)
  5. II. Jak Joviš hromovládný hřímá (Josef Jiří Polabský)
  6. Krocan a mudrák. (Beneš Metod Kulda)
  7. Znělky. (Vilém Ambrož)
  8. 55. Důvěra. (Jan Petr Jordan)
  9. XXIV. Na rybník v poli (Adolf Heyduk)
  10. Buď moudrým a šťastným! (Beneš Metod Kulda)