XXIV. Na rybník v poli

Adolf Heyduk

Na rybník v poli a celé na okolí slunce zrovna praží; hejno dětí po polích těká, škádlí se, do sebe vráží a příhodné chvíle čeká; než bude slunce dolů stoupat, budou se koupat. Svlékli šat. Hleďte na naháče! jaký to chvat; druh přes druha do vody skáče a zase z vody ven; slunéčko praží, je parný den. – V pokraji rybníka plno je bláta, teplého bahna, k němu druh druha táhna, domlouvá, nutí do bahna lehnout si s chutí. V bláto se ryjí, bahnem se kryjí, padají na zem. Už z dětí božích černé jsou opičky rázem, v blátěný oděné kožich. Smějí se druh druhu, směje se všecko v kruhu, až pojednou v ráz do vody vše skáče zas a znova všecko se do bláta skloní. Poznovu radostný rej a veselý smích, až ozve se zdálky: „Děti, hej, domů už, klekání zvoní, v západu slunce se nítí, dost už těch radostí z žití!“

Patří do shluku

nevěrec, katolík, věrec, nevěra, bližní, národovec, blud, církev, kazit, odrodilec

495. báseň z celkových 640

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Ferdinand Tomek)
  2. Rozhled. (Beneš Metod Kulda)
  3. Kurcius. (Simeon Karel Macháček)
  4. Nebeský zahradník. (Vilém Ambrož)
  5. Znělky. (Vilém Ambrož)
  6. 100. Slávo vlasti! Otče Tómo Štítný! (František Sušil)
  7. Genre. (František Serafínský Procházka)
  8. 35. Zabloudilo lidstvo na pustinu, (František Sušil)
  9. Kdož dá dosti vody mému oku, (František Sušil)
  10. SVATÝ VÁCLAVE, PROS ZA NÁS.. (Rudolf Medek)