43. Spadlo na nás ubohé jen pole,

František Sušil

Spadlo na nás ubohé jen pole, Na stráni to leží studené, Plné zlotřilého kamene Setého jak naschvál po okole. Kdo má skalí vzdělávať to holé, Kdo má zdvihať pro ně ramene? Škoda práce, škoda semene, Vše se v dole spláchne brzo v zmole. Leč předc půdy střezme, palme hloží, Trolme kámen, plejme buřeň škodnou, Hajme plotem, vozme hlínu plodnou. Ostatně se dejme v milost Boží; Nebem se nám tento úkol dostal, Dá Bůh vláhu, by plod sladký vzrostal.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

356. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Krajina. (Antonín Klášterský)
  2. Palácům. (Růžena Jesenská)
  3. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  4. báseň bez názvu (František Serafínský Procházka)
  5. Vůl. (Augustin Eugen Mužík)
  6. Pluh. (Antonín Klášterský)
  7. Klasy. (Eliška Krásnohorská)
  8. Ptáci před stodolou. (Václav Svatopluk Štulc)
  9. V. Hle, život náš, jak podoben je tomu: (Bohdan Kaminský)
  10. Duma. (Ferdinand Tomek)