Palácům.

Růžena Jesenská

Nevěřím palácům, co jich tu stojí, cizáckým němým snům v domácím kroji. Z našich brázd vzrůstaly nad naše krovy, klamou a klamaly srdcem i slovy. Štěstí, žal nocí dnem necítí s námi, za práva bojujem, trpíme sami. Paláce kamenné, pokryté plísní, tužby nám plamenné chladí a tísní. Paláce kamenné, zarostlé květem, jsou v báji ztracené zapadlým světem! Před palácem roste tráva mezi kamením, duše má ji přirovnává s drahým lidem svým. Než ji vyrvou, vzroste znovu, nechce vyhynout, jako on – tak blízký rovu v žití povstal proud. Vzmáhá se jak ona svěží před titanem vrat, ať mu srdcem ostří běží, vstane – tisíckrát! Ale ona bude travou jako v dnešních dnech, ve kmen, strom – až k nebi hlavou narůst musí Čech!

Patří do shluku

klas, klasa, lán, žeň, pluh, brázda, obilí, zrno, stodola, žnec

912. báseň z celkových 1025

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Na Krasu. (Růžena Jesenská)
  2. None (František Serafínský Procházka)
  3. 43. Spadlo na nás ubohé jen pole, (František Sušil)
  4. Selské písničky. (Josef František Karas)
  5. V. Hle, život náš, jak podoben je tomu: (Bohdan Kaminský)
  6. DVA MOTIVY Z ALEJÍ STARÝCH LIP A JABLONÍ V MNÍŠKU POD BRDY. (Emanuel Čenkov)
  7. PÍSEŇ „O RUCE MOZOLNÉ.“ (Václav Šolc)
  8. Brdy. (Antonín Klášterský)
  9. IV. BALLATA O SLZIČKÁCH. (Jaroslav Vrchlický)
  10. BALLADA. (Josef Svatopluk Machar)