44. Byly časy, když jsem duši topil

František Sušil

Byly časy, když jsem duši topil Do kvetoucích krásy tvojí vnad, Veškeren bych všeho světa sklad Byl ti tenkrát za podnoží skopil. Když jsem zhléd tě, hned se duch můj vzchopil, Za tebou šel mocným kouzlem jat, Kdes ty byla, zdálo, rajský sad Že se na zem s nebes říše sklopil. Přála’s jiným; a tu bourné hoře Valilo se na mne jako moře, Žárlivost mne brala v dravá pruhla. Odtad v hrudi láska ta mi stuhla, A co kámen sloužila mi k slohu, Aby pevněj stál chrám lásky k Bohu.

Patří do shluku

blahý, slast, milostný, vroucí, kvítko, vnada, blažený, libý, blaho, blažit

811. báseň z celkových 816

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Tiché lásce. (Václav Antonín Crha)
  2. 1. Ach, kde jsou ty krásné doby (Josef Kuchař)
  3. Stance. (Adolf Heyduk)
  4. K VĚČNÝM KONČINÁM. (Václav Jaromír Picek)
  5. II. Pod obrazem Petrarkovým. (Milota Zdirad Polák)
  6. XIX. Vy světel zřídla hvězdnatá, (Vítězslav Hálek)
  7. Obraz nebes. (Adolf Heyduk)
  8. Zas jednou. (Růžena Jesenská)
  9. S bohem! (Adolf Heyduk)
  10. Ta jedna slza Tvá. (Ervín Špindler)