96. Když já kněžno, zpomenu si na Tě,

František Sušil

Když já kněžno, zpomenu si na Tě, Stíhají mne jak roj tumanů Osudové kněží krajanů, A strach padá na mne vrchovatě. V šarlatě se’s zrodila a zlatě, Nekladla’s však sobě za hanu Do nejnižších chodiť do stanů A lid v chatě dařiť přebohatě. Ciz ten národ Vásovně byl Tobě, K malé vzalas u něho byt době, Předc ho’s v jeho milovala řeči. Zdaž teď kněz se spásou ubezpečí, Jenž jsa volán lidu na potěchu Jazyk jeho béře ku posměchu?

Patří do shluku

jmeniny, přání, vděčnost, blažit, vděčný, požehnání, toba, hojnost, přát, vroucí

772. báseň z celkových 1413

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. LIX. Úvod. (František Matouš Klácel)
  2. 43. Kdybych měl hojnosť stříbra, zlata (Josef Uhlíř)
  3. Oda Horácova, knihy III., devátá (Šebestián Hněvkovský)
  4. C. K druhu, družce, k rodu, vlasti (František Ladislav Čelakovský)
  5. 99. V naší vlasti jak ta naše Haná (František Sušil)
  6. PIANISSIMO (Otokar Fischer)
  7. Přání malého strejčka k tetiččinu svátku. (Josef Jaroslav Langer)
  8. 34. Kdybych poklad chovala (Josef Uhlíř)
  9. Jedlím. (František Táborský)
  10. 432. Nu snad ten, co jiného tu kárá – (Jan Kollár)