108. Klidná luno! Svítíš všady stejně

František Sušil

Klidná luno! Svítíš všady stejně Na údolí, pole, pažitě, V palácech i v chudém obytě, Všude leješ záři blahodějně. Vzírá k tobě lidstvo zřejmě, tejně, Pokoj hledá ten v tvém úsvitě, Onen želí k tobě hlasitě, A ten v zář tvou hledí beznadějně. Ó hleď vlídně na bídáků tváře, A jak ty zříš k světla ku původci, Tak jim ukaž k nebeskému Otci. Seber pokoj všechněch tichých nocí, Nad nimižto kdy tvá vzešla záře, A v jich srdce vlej je s blahou mocí.

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby

Patří do shluku

laguna, gondola, benátky, signorina, kanál, loďka, lido, kráska, člun, mramorový

221. báseň z celkových 245

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. CIZINCE. (Otakar Theer)
  2. báseň bez názvu (Alfons Breska)
  3. Na piazettě. (Adolf Heyduk)
  4. poledne (Stanislav Kostka Neumann)
  5. ÚRYVKY. (Josef Merhaut)
  6. Persepolis. (Jaroslav Vrchlický)
  7. MATCE (Alfons Breska)
  8. Dolce far niente. (Jaroslav Vrchlický)
  9. NA HROBECH INDIANSKÝCH. (Josef Václav Sládek)
  10. V touze. (Hanuš Jelínek)