Po vytrhání lnu.

Bohuslav Tablic

Již sme šťastně vytrhali Krásný len, Snopů sto sme navázali, Šťastný den! Kdo nás v prácy posyloval? Kdo tak štědře obdaroval? Nebe jen. Ono s hůry sesýlalo Rosyčky, Suchou zemi skropovalo Déštíčky, Teplým sluncem zahřívalo, V parně míle schladívalo Větříčky. Ono prudký zastavilo Lijavec, V černých mračnách rozpustilo Ledovec, Vicher znalo utišiti, By lnu nemoh povaliti, Divná věc! Ono v teplo proměnilo Tuhý mráz, Ono zhoubný usmrtilo Zeměplaz, Každého dne, každé nocy Odvrátilo divnou mocý Tisýc zkaz. Díky tedy vzdejmež nebi Dobrému, Dává, což jest zapotřebí, Každému, Pětež z srdce radostného Věčné chvály jménu jeho Slavnému.

Patří do shluku

nit, len, příst, kolovrátek, cívka, přádlo, kužel, příze, nitka, vrčet

132. báseň z celkových 339

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. KÁMEN (Stanislav Kostka Neumann)
  2. Chaloupka. (Emanuel Miřiovský)
  3. Křidélka z paprsků... (Růžena Jesenská)
  4. PRVNÍHO KVĚTNA (Karel Toman)
  5. V medovém údolí. (Jan Evangelista Nečas)
  6. Venkovanka. (František Jaromír Rubeš)
  7. Přání. (Adolf Heyduk)
  8. ŠTĚDRÝ DEN. (Karel Jaromír Erben)
  9. Nad chaloupky... (Růžena Jesenská)
  10. Jaro. (Martin Alexander Přibil)