MÉ ČECHY.

Otakar Theer

Vy(Na) jako hrst grošů rozhozené(Na) rybníky na našem jihu(Na) Vy jež jste oranž měď stříbro kobalt a ocel(Na) v hře slunka i chmury(Na) Rybníčku Černoháji(Na) kam propastně se propadá smrků stín(Na) a v tichu(Na) jen čírka zašplíchne do hladiny(Na) Ty Bezdreve(Na) hrdino letitý(Na) Vítr ti bílou čechrá bradu a opřádá o hráz(Na) Jdeš(Na) srna mýtinou kmitne(Na) kvoká bažant trylkuje červenka(Na) a na kraji borku(Na) modré svahy šumavských hvozdů tě zdraví(Na) Jdeš(Na) je ráno(Na) dubisko dosud holé tu civí gorila lesů(Na) a jako z kotle z hladiny stoupá pára(Na) Jdeš(Na) je večer(Na) to v dálce zažehli háj(Na) zdá se ti(Na) přimrazen stojíš(Na) a zatím není to než luna ohromná šišatá(Na) jako ohnivé vejce na obzor šplhající(Na) Jdi též(Na) vesmi jež k pláni se tisknou(Na) kol kováren uprostřed návsí(Na) kol hřbitůvků s železnými kříži(Na) jdi poli kde pípá racek(Na) člověka potkáš v mejšlatech nesmělé šámavé chůze(Na) člověka ostrých rysů profilu jakoby z žuly(Na) člověka s měkkou zpěvavou a tichou mluvou(Na) Je pravda(Na) že zcela blízko odtud(Na) po lukách svazích v oranici(Na) svatá noha Toho kráčela(Na) jenž jako světlý strom zahořel navzdory celému světu(Na) Že někdy šly tudy roty(Na) pavézy cepy vozy sudlice lebky krzna(Na) a jako hromy blesk husitských houfnic hřímal(Na) Vy(Na) pošmourná teskná(Na) málomluvná údolí v Podkrkonošsku(Na) Vy tíseň soumrak a déšť(Na) když mlha z vás jako nebožtík vstává(Na) Ty strmá stezko kde za letní noci(Na) dvé světlušek dvé záhrobních očí z rozsochatého kohátu hledí(Na) Tam v dálce(Na) ramenaté svalnaté hřbety(Na) jsou cizími ztečeny rozhlednami(Na) Nad řekou cizí dýmají papírny prádelny(Na) Bílá silnička s bílými mezníky(Na) do cizí země spěchá(Na) a s hřebenu od osamělé borovice(Na) zříš kotlinou v poledním slunci(Na) cizí města jako krušce rudy se třpytit miliony z nich vytékají(Na) Hmoždíře houkající o posvíceních(Na) rvačky při muzikách doprovody v měsíční rose(Na) pytláci pašeři s plnozvukou horáčtinou(Na) širokou jako drvoštěpův rozmach(Na) rozpadlý mlýn kde je schůzka k vodnímu pychu(Na) chlapci jdou na sklizeň přes hory na druhou stranu(Na) duní stav nad lihovým kahanem sedí korálkář se svou ženou(Na) a večer(Na) z osvětlených samot(Na) zní duchařů píseň(Na) Vy(Na) roviny kolem široplecího Labe(Na) Nad nízkým břehem houstne topol a jilm(Na) krávy vyhnali na pastvu z vesnice s věží cibuličkou(Na) stromovím zastíněnou Voní tráva voda voní(Na) Šumící jezy latě aby lososi neproplouvali(Na) Pole ježatá žitem řepou kudrnatá(Na) Lesklí koně uhánějí v bryčce(Na) těžcí rohatí voli bělají se na silnici(Na) cukrovary jsou připraveny(Na) a řádky brambor(Na) táhnou střelci honci a psi(Na) V městě(Na) za valy jež tu zbyly po Němcích kolonistech(Na) polykají se lidské zájmy lidská sobectví(Na) jako krvinky v těle(Na) Člověk střízlivý tvrdohlavý vzdorný(Na) demokratický(Na) který vždy sobě sám vládl a neznal panstva ni zámků(Na) v krámech dílnách pivovarech a v mlýnech(Na) kuje svůj život(Na) Na večer po denní práci(Na) z domu o mnoha pokojích(Na) statkář vychází na zahradu(Na) shýbne se k hrušce jež těžká se stromu spadla(Na) přivoní k růži(Na) Tak milo(Na) pěšinou jít mezi obilím(Na) Boží slunko vyzlatilo klas až ke tvé hlavě(Na) šumí zrna(Na) A naproti tobě(Na) velké slunce umírá(Na) v krvi západů nad něž nikde není krásnějších(Na) Posléze ty(Na) Praho(Na) máti naše(Na) ty horké srdce tlukoucí za všechny a pro všechny(Na) vyvstavší a skleslá planoucí a troudná(Na) ty(Na) kam jako v terč cílí(Na) každý náš smích každý náš sten(Na) Snadno líčko se jí k posměšku sevře(Na) a opět snadno(Na) se vyšňoří pentlemi ofáboří(Na) a šťastná jde v tanečním kroku(Na) Kéž tak zůstane(Na) svěží a vonná(Na) vždy novou zmlazená krví(Na) roztoužená po nejvyšším(Na) hotová k žertvám(Na) kéž tak zůstane pro minulost jež bloudí jejími podloubími(Na) pro budoucnost jež nad stem jejích věži se přede(Na) Vy tajemné síly vás čtvero(Na) vy jste mé Čechy(Na) čtverá brána kterou se vchází(Na) k národu vyvolenému(Na) čtvero tváří ruměných čtverou vášnivou vůlí(Na) vytrvat žít a růst(Na) na svém(Na)

Patří do shluku

jelen, lovec, paroh, laň, srna, pytlák, srnec, myslivec, lovčí, zvěř

253. báseň z celkových 452

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. None (Antal Stašek)
  2. VLADIMÍR. (Ferdinand Tomek)
  3. Jaromír a Vršovci. (Jan z Hvězdy)
  4. None (Viktor Dyk)
  5. KONEC BALLADY. (Jan Opolský)
  6. NOČNÍ ZPĚV MERLÍNA. (Jaroslav Vrchlický)
  7. 34. Vy pstré louky, a vy hustým nízká (Jan Kollár)
  8. Peire Vidal. (Jaroslav Vrchlický)
  9. Starý pytlák. (Ladislav Quis)
  10. TRILOGIE (Viktor Dyk)